popsána více než dost opravdu snad ve všech kulturách. Jediné, co se mění je popis tohoto "místa". Každá kultura, každá epocha, dokonce i každý z nás máme svá slovo k postižení tohoto jevu. Máme k dispozici své mytologie, ucelené systémy mýtů, jež nám pomáhají se tímto "nečasem a neprostorem" pohybovat (bez pohybu) a o cestách, které jsme podnikli, hovořit s druhými....sdílet kolektivní nevědomí.Mýtus není ilustrace, jakýsi výsek - scéna z běžícího filmu. Film se sice pohybuje, ale jen v pásu. Mýtus je hypertext, vše je dostupné v jenom okamžiku a z jednoho místa. Uznávám, že je nemístné tyto dva pojmy ve společnosti mýtu vyslovovat. Jsou různá "ředění" času a prostoru. Ale jak jsem již naznačila, v krajině mýtu se nepohybujeme po ose - ani horizontální, ani vertikální...Mýtus je spirála, pohyb bez pohybu. Je časoprostorovou zkratkou, jako trychtýř, vír, Černá díra je myslím odpovídající příklad. Kříž je
výstižným manuálem dobrého Křesťana, pozemšťana. Ale připadá mi zajímavé, že se jako takový manuál uchytil až po odeznění kultur a společností, které měli svým způsobem života blíže ke spirále. Období, kdy lidé žili jako lovci-sběrači a praktikovali různá extatická cvičení patřilo převážně cestám do alternativní reality - ke zdroji všeho života. Období pozdější již přálo různým lidským specializacím, ale také velkému hladu po extázi, po vytržení...a pak nastolilo svou vládu všemocné křesťanství, ale já si dovoluji tvrdit, že Ježíš byl extatik. Jeho bytost je prodchnuta láskou a spojením se zdrojem. Za zmínku myslím stojí ten fakt, že na světě (a obzvlášť u skupin, které ještě donedávna žili sběračsky-loveckým způsobem života) vzniklo mnoho variant klasické křesťanské církve - například Serafimova společnost), které křesťanství kombinují s výklady snů či stavy extáze navozenými užitím drogy.Ale tato kapitola lidských dějin je zájmem jiných.Existuje mnoho způsobů zpřístupnění alternativní reality. Jsou tu různé ritualizované činnosti, ale vesměs se zabývají různými kombinacemi manter, muder, tělesných pozic - extatických pozice těla dr. Goodmanové, runové pozice R. Floreka, jóga a všechny její formy - všechny tyto pozice či cviky zvyšují vodivost těla k jiným hladinám energií. Zároveň jsou technikou dýchání přivedeni do stavu změněného vědomí, transu. Florek se navíc s přirovnáním tělesných pozic k runovému písmu pouští hluboko do oblasti metafyziky a kosmologie. Považuje runové znaky za tvarové kanály, které ovlivňují energii jimy vedenou a které dokáží generovat energii různých kvalit. To Goodmanová pracuje více na úrovni psychologie a antropologie. Já navíc vidím zjevnou paralelu jejich rozdílných přístupů i v proudění jejich osobních energií - v rozdílných kvalitách - jinové a jangové. V jedné z knih C. Castanedy je tento rozdíl mužského a ženského vnímání (jak běžné, tak i alternativní reality) popsán tak, že vnímání ženy je od vrcholu jehlanu k základně - od celkového počitku k detailu; u muže je postup opačný od detailu k celku, tedy od základny k vrcholu.
Z pohledu obecně lidského nám výzkum dr. Ingrid Muellerové z mnichovské univerzity předkládá ucelený obrázek fyziologických změn, které se během stavu extatického transu vyskytují. "Hladiny hormonů souvisejících se stresem - kortizolu,
adrenalinu a noradrenalinu v krvi zpočátku vystoupí, potom během standardního patnáctiminutového transu dramaticky poklesnou. Ve stejné době mozek syntetizuje beta-endorfiny, které jsou zodpovědné za hlavní rys pocitu pohody, který činí trans tak přitažlivým. Krevní tlak klesne, ale ve stejné době se zvýší tep, je to vzácná kombinace, obvykle spojována s úvodními projevy umírání. Šamani často mluví o tom, že během transu umírají, a tyto údaje dokazují, že si dobře uvědomovali to, co my považujeme za výlučnou znalost fyziologie."1)Během zážitku transu se energetické vlny (mozkové vlny) pohybují na úrovni théta, tedy jakoby v hlubokém spánky či meditaci...Individualizmus, který byl výsledkem životního způsobu jak jednotlivce, tak malých skupin, zcela odpovídá snaze přežít a být svému společenství prospěšný svou specifickou dovedností. Tento individualizmus se začal vytrácet až v době, kdy jsme začali žít v opravdu velkých společnostech a výrazně se specializovali na úkor schopnosti samostatného přežití. Do té doby bylo vyvrcholení kontaktu s alternativní realitou dar nebo síla, třeba příběh nebo schopnost léčit. Dnešní kontakt s duchovním světem je zprostředkovávám prostřednictvím filmů, počítačových her, fantasy her...také drogami, závislostí na sexu..tyto všechny činnosti jsou rizikově návykové a to jen z důvodu, že nikdy nedokáží absenci extáze-slasti plnohodnotně nahradit. Nikdy nás neuspokojí bytostně, jen povrchně a chvilkově.
Naproti tomu naše jedinečné vlastnosti - fyziologické, emocionální, poznávací styl a duchovní orientace - ty všechny ovlivňují to, co jsem schopni vnímat v té druhé realitě, ale naše zážitky nejsou produkty naší obrazotvornosti nebo úplným odrazem sobotního nevědomí. Zážitky v transu nemohou být chápány jako symboly, jako pouhé ukazatele zpráv týkajících se abstraktních záležitostí. Symboly evokují velmi specifické asociace založené na životních prožitcích. Naproti tomu "živá morfologie" alternativní reality působí na globální smyslové pole člověka. Alternativní realitu lze částečně zkoumat technikou amplifikace, která se používá k pochopení neznámých prvků snů či pohádek, tím, že se vztahují k mytologické a etnografické literatuře.2)
Žijeme v době, kdy vzniká mýtus staro-nový, přesněji, kdy se celá společnost touží vrtátit ke svým kořenům, protože v nich tuší ukrytou sílu znovuzrození se. Stejně jako strom i mi se cítíme značně unaveni, cítíme obrovskou potřebu obrody. Myslím, že doba odtržení od zroje (alespoň v "západním světě") byla nekonečně dlouhá, doba přebujelosti rozumu, doba zvyšování produkce čehokoli...doba vytěženosti, doba úpadku. A tento nový mýtus se už nebude točit kolem rozdělení a duality: světlo a tma, dobro a zlo, krása a ošklivost, král Artuš a Černý princ...nový mýtus otevírá mnohem širší perspektivu. Poskytuje obraz, který bere v úvahu a oslavuje všechny stránky naší bytosti i stvoření. "Nový mýtus přispívá k evoluci jednotlivce i planety tím, že se zaměřuje na integraci polarit."3)
1) GOREOVÁ, B. Extatické pozice těla. Praha: Votobia, 2003. ISBN 80-7220-151-4
2) GOREOVÁ, B. Extatické pozice těla. Praha: Votobia, 2003. ISBN 80-7220-151-4
3) SPILSBURY, A.,BRYNER, M. Mayské orákulum. Praha: Pragma, 1992. ISBN 80-7349-026-9
Obrazová příloha:
Jiří Havlíček - kombinovaná technika
Ingrid Kosková - z cyklu Kresba s mantrou
Dana Puchnarová - Jas barev
Žádné komentáře:
Okomentovat