Anagraf

je obrazec, který vznikne zrcadlením předloh (také "matric", "kryptografik" nebo "klamných obrazů"), opatřených celosvětově platnými atributy nebo symboly. Anagrafy skrývají především gravury a reliéfy na monolitech a stélách, které jejich autoři zřetelně označili nezaměnitelnými globálně užívanými znaky. Převážná většina zobrazuje nepochopitelně strnulé postavy, přizdobené složitými "okrasnými" vzorci. Existují i ve formě terénních úprav a plastik přehlédnutelných pouze ze vzduchu. K jejich vytyčení byly velmi vyspělé znalosti triangulace absolutní nutností; mnohdy, jako v případě El Fuerte, byl přetvořen hřeben celého kopce. Bolívijskou raritu lze však i přes její jedinečnost zařadit mezi maličkosti. Například mayské stavby a cesty jsou ve skutečnosti liniemi obrovského anagrafu, položeného mezi dva oceány. Ale i tento obrazec je pouze zlomkem puzzle rozprostřeného v gigantické mřížce obepínající glóbus...
Vyhodnocení radarových snímků Země, pořízených v tomto roce jednou z misí space shuttle, vynese na světlo světa nemálo překvapení. Obávám se však, že s výsledky ("ze strategických důvodů"...) nebudeme nikdy seznámeni.

Na zde zobrazeném anagrafu lze demonstrovat jeho plastičnost. Budeme-li obrázek zesvětlovat, postava pozvolna splyne s pozadím a vynoří se jiný logický obraz. Tento druh anagrafů je, obdobně jako tomografický model složen, s několika vrstev položených na sebe. Jednotlivé vrstvy lze identifikovat na základě anagrafů vznikajících s plochých předloh. Postava na obrázku je skryta v terénní plastice El Fuerte. Obrazce tohoto typu se vyznačují tím, že celek, obdobně jako na hologramu, je ve zjednodušené formě replikován i v částech původního obrazce.
Anagrafy skládáme výhradně podle návodu, tedy podle původcem přesně určených logických os vymezených nezaměnitelnými symboly umístěnými v předloze (matrici). Použité symboly a jejich sled ve vertikální ose konečného anagrafu jsou na celém světě stejné. Hlavní osy velkých plošných obrazců přitom současně mohou, ale nemusí
Některé matrice (Egypt) dokonce mají svůj protějšek na hvězdné obloze. U takových vnějších signálů jde pouze o upozornění na to, že stavby nebo terénní úpravy nejsou náhodné, a že jejich původce disponoval vysokou inteligencí a rozsáhlými diferencovanými znalostmi matematiky, astronomie a prostorové geometrie. Badatelům dalo nemalou práci přesvědčit "seriózní vědu" (čti brontosaury v establishmentu) o tom, že domněle primitivní mezoamerické národy znaly a užívaly technik, o nichž si v době, kdy, jak se amerikanistika domnívá, tato díla vznikala, mohlo evropské vědě jen snít. Teprve pod tíhou nezvratných matematických důkazů přijala zahanbující okolnost, že mayští astronomové užívající zdánlivě primitivního matematického systému se dopracovali k astronomickým propočtům, kterým se dokázala přiblížit až ve druhé polovině dvacátého století... Jenže případ tím ještě zdaleka není uzavřen! To, co jsme dosud prozkoumali a pochopili je pouze základní matematika, za níž se skrývá dosud opomíjená černá díra tajů užité prostorové geometrie. souhlasit s polohou světových stran, či s jinými orientačními body (např. obzorovým bodem slunovratu apod.).

Rozeznáváme několik základních druhů předloh: Obrazce půlené, jako například mayské reliéfy dělené ústřední postavou či "stromem života" nebo "listovým křížem", a obrazce poloviční jakým je třeba plastická mapa temene hory, pojmenované El Fuerte - "Mocný". (Je opravdu škoda, že velice hrubá předloha neukazuje detaily. Skutečný obrazec je pokryt směsicí čar a vlnovek, které zde nemohou být zachyceny.)

V půlených obrazcích je zašifrováno několik sad informací, vložených do několika úrovní. Každá polovina, nebo lépe řečeno část předlohy rozdělené v podélné ose, po překrytí vlastním zrcadleným obrazem odhalí velmi logický symetrický obraz první úrovně. Nejčastěji, alespoň v jedné polovině, najdeme postavu, kterou lze s drobnými bezvýznamnými obměnami nalézt na celém světě, a to včetně symbolů, které ji zdobí. Jakoby někoho vůbec nezajímalo, do které "epochy" či kultury jeho dílo zařadí naši historici...
Po stranách umístěné znaky, které velmi často nelze identifikovat jako "písmoznaky" či "-glyfy", náhle zcela logicky zapadnou do obrazu. Ukazuje se, že tyto rozluštění vzdorující znaky vlastně jsou nedílnou součástí grafiky! Byly vyňaty a umístěny po stranách aby nerušily koncepci "klamného obrazu" - tedy toho, co vidí (a vlastně má vidět) neškolený pohled nezasvěcených.

"Růžice" uprostřed obrazce v El Fuerte, který badatelé bonnské univerzity mezitím už zařadili do kategorie "krajinných skulptur"(!) nesouhlasí se žádnou světovou stranou a nepodařilo se jí "přisoudit" pražádný účel. Není divu - obsahuje údaje o středové a dalších prokladových osách gigantického anagrafu! Šipka osy protíná čtverec uvnitř kruhu a vybíhá vrcholem trojúhelníku ležícím na jeho vnější protilehlé straně. Trojúhelníků je přesně tolik, kolik je čtverců uvnitř kruhu. Ústřední část obrazce obsahuje i cosi jako miniaturu podobnou "okřídlenému kruhu". V pozadí vidíme stylizovaný "letoun" (viz dole "UFO z El Fuerte") a v popředí známou postavu v kulovité helmě. Uprostřed je umístěna stylizovaná "růžice".

Překrytím anagrafů, vytvořených z obou polovin obrazce první úrovně, vznikne anagraf druhé úrovně. Informace už je daleko zřetelnější a nabude na plastičnosti, kterou lze dále umocnit tím, že obraz znovu rozdělíme v symetrále a jednu z takto vzniklých polovin opět přezrcadlíme na sebe. Toto je anagraf třetí úrovně. Zde ovšem běžným počítačem vybavený smrtelník končí - narazí na bariéru rozlišovací schopnosti obrazovky. Se špičkovým vybavením jsme se u bitových map dostali pouze na pátou úroveň, další cesta zřejmě povede přes vektory - matematickou simulaci čar podle vypočtených bodů; tedy podobným postupem jako při vytváření postskriptových písem. Jistou pomocí je zeslabení jasu a kontrastu bitové mapy překrývané předlohy o vždy 50% (to umí třeba Adobe Photoshop ve funkci Vrstvy), ale pak se obrázek stává nejasným; připomíná cosi jako filmový negativ. Mnohé obrazce se proto vyplatí invertovat. Ukáží se nečekaně přesné detaily.

Plasticky zpracovaná díla skrývají ve vrstevnicích zdánlivě nesmyslných sochařských ozdob a "kudrlinek" další sady informací.

V některých anagrafech druhé úrovně, jako například u "náhrobní desky" z Palenque, se kolem zvýrazněného centrálního bodu objeví předtím neviditelná úhová stupnice, podle níž se předlohy dají natáčet! Uvedený reliéf je jednoznačně klíčem pro práci se skrytými obrazci; proto byl tak pečlivě ukryt a zabezpečen v podzemní kryptě. Zvolený materiál, andezit (zvonivec), patří k těm vůbec nejtvrdším horninám na světě. Mnohatunový monolit zde byl dopraven neznámo odkud a pohřben ve speciální kryptě, dávno předtím, než nad ním vznikla "Pyramida nápisů". Na místě samém je k dispozici pouze vápenec. Samotná schránka původně sloužila něčemu jinému a byla otevíratelná pomocí poměrně jednoduchého pákového mechanismu. Poté, když posloužila jako místo posledního odpočinku muži, který s největší pravděpodobností není bájný Pacal, byl manipulační mechanizmus odstraněn. Tehdy také byly uraženy úchyty na přední straně monolitu . Neopravené (a tehdejšími prostředky zřejmě neopravitelné) hrubé poškození víka je dobře viditelné. (Detaily viz Bestseller v kameni, díl I.)

Je tu ještě jeden aspekt, který určitě stojí za pozornost. Amerikanisté tvrdí, že mayským symbolem krásy a dokonalosti bylo - šilhání! Myslím, že znám pravý důvod proč nacházíme tolik vyobrazení šilhajících mužů.
Díváme-li se upřeně na nějaký obrazec a přinutíme oči šilhat, posunutá zorná pole se překryjí. Vyobrazení šilhajících kněží je patrně návodem, jak zacházet s kryptografikami, abychom v nich po dosažení jisté koncentrace byli schopni spatřit ukrytou postavu "božstva" (první úroveň) prostým okem. Obdobného efektu využívají známé, zdánlivě nic neříkající obrazce složené z barevných skvrn, skrývající třídimenzionální obrázky.

Podrobnější rozbor anagrafů získaných z předloh na monolitech v Gavrinis (materiálů, které máme v současné době k dispozici, vynesl na světlo šokující poznatky. Ostatně - přesvědčte se sami. Gavrinis je skrytá obrazárna!
Fotografie vzorců vybroušených do monolitů, pro jistotu pohřbených pod uměle navršeným kopcem hlíny a kamení, jsou k nerozeznání od interferenčních čar, které vykouzlí laser na holografickém negativu!

Podrobnější rozbor obrázků z monolitů v Gavrinis, tedy toho, co máme v současné době k dispozici, vynesl na světlo šokující poznatky. Ostatně - přesvědčte se sami. Gavrinis je skrytá obrazárna! Fotografie vzorců vytesaných a vybroušených do monolitů pohřbených pod uměle navršeným kopcem hlíny a kamení jsou k nerozeznání od interferenčních čar, zanechaných laserem na holografickém negativu.

Vlevo je anagraf sestavený z (nepříliš dobré) fotografie "otisku prstů" na patrně klíčovém monolitu ve stěně přístupové chodby. Osu tvoří kolmice, daná paralelními svislými čarami přepon vyobrazených trojúhelníků. S obrazem nebylo (kromě zrcadlového proložení a stranového posunu na osu) nijak manipulováno. Vpravo je již známý anagraf reliéfu z Peténu, jehož genezi a shodnost s mayskou stélou z Copánu lze vidět na následujícím obrázku, který je otištěn za titulní stranou druhého dílu knihy Bestseller v kameni.
Prostřední obrázek vznikl překrytím obou anagrafů.
I přes nepřesnost proporcí obou původních předloh (u levé ve stísněném prostoru použitý širokoúhlý fotoobjektiv a u pravé jde o velmi zjednodušeně obkreslený reliéf) lze vypozorovat neuvěřitelnou shodu. Ústřední body motivu jsou v linii svislé osy naprosto shodné!
Známé hrátky se světlem (obdobně v La Grange) naznačují, že se nám kdosi pokouší vnutit klíč k rozluštění hádanky - říká, že je třeba využít jedinečného a úzce směrovaného (ořezaného!) paprsku světla a optiky.

Rovněž následující obrázek je anagraf, tentokrát zhotovený z příliš malé a zjednodušené kopie původního čínského obrazu vyrytého do kamenné archivní desky. (Některé z těchto desek obsahují velmi staré kopie významných originálních textů, na jiných jsou obrazy, mezi nimi i kopie prastarých prací, které mezitím už na původních místech ve skalách zničila eroze.)
Obrázek 2 je pokusem o interpretaci "renderovacích linií", které velmi zřetelně vyznačují možný třídimenzionální tvar zobrazeného předmětu. Pozvedneme-li "čumák" tohoto poněkud z nadhledu zobrazeného "draka", naskytne se nám pohled silně připomínající profil stroje zobrazeného v El Fuerte (dole - bližší viz Bestseller v kameni II. na str. 83)!

Zdroj: http://www.gewo.info/anagrafy/anac.html

Obrazová příloha: El Fuerte - kombinace - Gavrinis

Literatura: WOJNAR. J. Bestseller v kameni : 2.díl. Přehlížená poselství a utajované skutečnosti.80-7198-365-9 Olomouc : Votobia, 1999. ISBN