ŠEPOT RUN

článek pro nezávislou revue pro duchovní kulturu Proměny/květen 2009

Runa je ve staré angličtině a příbuzných jazycích slovo, které znamená záhadu, tajemství. Původní význam se dochoval až dodnes a znamená šeptání - round nebo rown. Tento prastarý výklad samotného slova RUNA je velmi podstatný pro správné porozumění celému systému znaků. Tak, jak věděl nejen celý antický starověk, který byl mimo jiné vrcholem ledovce dávné moudrosti, znali tuto moudrost civilizace předcházející. Ono šeptání by mohlo být náznakem, pouhým vánkem, mohutného duchovního hnutí, které se vším skrývá a dává vniknout, rozvíjet se, ale i zaniknout veškerému vezdejšímu dění. Dech Boží…ale zpět k samotným runám. Runy se ryly do dřeva, kosti, kovu, kamene a to ve více či méně ustálených formách – jako runové systémy znaků neboli futhorky nebo futharky. Přesto jako u každého písma prošla v průběhu staletí původní podoba nejrůznějšími změnami. Podobně jako názvy ostatních abeced, jsou vytvořeny z několika prvních písmen (latinské abeceda nebo řecká alfabeta atd.) Runový znakový systém je tedy nazván podle zvukových podob prvních písmen F U, Th, A, R, K (v pozdějších podobách F, U Th, O, R, K). Až mnohem později se prastaré písmo severských národů stalo písmem magie. Runy se čtou z ruky, nosí a nosily se nejen jako magické amulety a talismany. Dá se podle nich věštit i budoucnost. Malují se, vyrývají, píší - na kameny, papír, ale i sebe, dům, dveře, dopis, magické pomůcky - meč, hůlku, nebo na magický šat, zvonek, kalich… Jsou také vynikajícím prostředkem k získání magických kosmických sil pomocí meditace spojené s intonací jednotlivých run, jak to známe u východních kulturních a náboženských systémů (Om aj.). Co lze uvést na několika následujících příkladech jejich přednesu. Meditace, prostřednictvím následujícího vibračního hlasového cvičení, je výtečnou duševní přípravou před samotným věšteckým výkladem run.
F, Fa - Runa, kterou začínalo německé slovo Fa-tor - otec (německy Vater [fater]). Znamení plození, duchovní i hmotné. Je runou ohně. Ohněm zplozenou tvůrčí magickou silou, věčným Otcovým návratem, čistou láskou, která neustále hoří. Intonujeme ff-a-a.
U, Ur - Ur je stará germánská předpona vyjadřující původ, počátek. Odpovídá české předponě pra/. V germánské mytologii je sudička Ur-dh personifikovaná minulost. U kořenů kosmického stromu Yggdrassilu vytéká pramen Urd, prvotní zdroj života. Runa Ur je runou prvotního ohně, prvotního plození, prvotního zrození, prvotního ducha, světla stavu prvotního vznikání, bytí zanikání atd. Prapůvodem všech věcí ve vesmíru i na zemi je Ur. Intonace u-u-r-r.
Th, Thor - Runa hromu, znějícího Slunce. Runa osudu života. Nordický Thor, staroněmecký Donar (Don-Ar = znějící Slunce), zobrazovaný s kladivem, byl bohem bouře, blesku a hromu, odtud německy Donner, hrom. Ale od stejného kořene je německé Dorn, trn, osten. Znamená tedy také osten osudu, osten života, ale také osten smrti, jenž vede ke znovuzrození. Není života bez smrti, není smrti bez života. Jiná etymologie původního výrazu Thor je německy Tor, brána. Intonujeme d-a-a.
O, Os - Tuto runu nacházíme v německém slově Osten - východ a Ostern - Velikonoce. Germánská bohyně Ostara byla bohyní jara, totéž co slovanská Vesna. Os runa je runou duchovního i tělesného plození, duchovní řeči, moci. Duchovním plozením přemáhá člověk všechno násilí. Je lůnem, připraveným k početí. Plod ducha a lásky se stává skutečností. Intonujeme o-o-o.
R,Rit - Je to runa spravedlnosti a poctivosti kosmického rytmu. Je obsažena v německých slovech Recht - právo, Rat - rada, Rad (latinsky rota) - kolo, symbol svatého nezranitelného práva. Patří sem také slova: rytíř, řeka, Ararita, zákon a německá slovesa: raunen - šeptat, rasen - zuřit, rollen - rachotit, reiben - třít, dřít, rauschen – šumět, hučet. Intonace r-r-r.
K, Ka - Je to runa příčiny a následku, vyrovnávající spravedlnost. Hláska, k’ ukazuje na duševní a tělesné schopnosti, kralování, umění (německy Können, König, Kunst). Sem patří také staroněmecké kano (novoněmecky Kahn), člun – ženský symbol. Intonace k-a.
H, Hagal - Původní význam slova Hagal, novoněmecky Hagel, byl asi hradiště, kořen hag, znamená místo ohrazené živým plotem. Hagal je runou světa, kolem jejího středu se otáčí celý tělesný i duševní svět. Je runou harmonie se všehomírem, runou posvátné sedmičky - smyslů, tónů, barev, harmonie vůbec, věčné moudrosti a zákonitosti v božském, všeobjímajícím Já. Je klíčem ke všem runám, ke svatému, velikému Kosmu. Intonace h-a.
N, Not - Jinak také Naut či Nit runa. Jak už název napovídá, je runou nouze (= Not) a smrti, runou sudby. Je osudovou nutností, která pomáhá snášet zkoušky nouze, jíž jsme sami původci. Nouze působí obrat k vyšší duchovní astrální pláni, jakož i znovuzrození. Jejím zvládnutím člověk roste nad nouzi a smrt. Intonace n-n-n.
I, Is - Starogermánské Is znamená současné německé Ich – já. Je tedy runou vědomého Já, runou sebeovládání, bílé magie. Odpovídá jedničce, jednotce, veliké Jednotě. Jednička je nejdokonalejší z čísel, představuje tedy vědomého božského člověka. Is runa je devátou runou v pořadí a ukazuje na magickou devítku završení, na opravdového, energického, vědomého vůdce a mága. Jejím symbolem je světová osa, sloup Irmin, Irminsul. Intonace je i-i-i.
A, Ar - Germánské Ar je německé Aar (Adler) – Orel, vlastně Sonnenaar - zlatý orel. Proto je runou Slunce, duchovního Slunce, ohně. Je však také runou lékařství a léčitelství. Myslíme - medituje na očištění od astrálních a mentálních usazenin, očištění a zbavení se veškerých nemocí a nečistot. Intonujeme a-a-a.
S, Sig - Germánské Sig je německy Sieg - vítězství, je to tedy runa vítězství, vítězství světla, sluneční síly, zapalujícího blesku. Je runou bojovníka a vítěze, propůjčuje vítězství. Kromě kořene Sieg - sem patří i slova Sieb - síto, Siebner – sedmička (hlava obce), Sippa, got sibja – pokrevní příbuzenstvo. Intonace s-s-i-g.
T, Tyr - Je runou štěstí, duchovního vítězství, znovuzrození, plození, ale také zničení a věčné přeměny. Znamená také skrývání. Je kořenem slova ‚tři‘, proto v ní působí také trojice Vznikání - Bytí - Zanikání. Následuje nový vznik, proto točení, snaha jít vzhůru. Jí náleží trojitá síla, spirálovité proudění, kosmický rytmus. Její podoba je hrotem šípu a kopí. Intonace je t-y-r.
B, Bar - Je v ní skryto několik významů, ale původní je zachován v německé příponě ‘bar‘ = přinášející, nesoucí. Například fruchtbar = plodný. Zachoval se také v německém gebären – rodit, geburt - narození, ale také Bahre - nosítka, máry. Přídavné jméno bar znamená odkrytý, obnažený.
Offenbarung, zjevení, je možné vyložit oběma uvedenými významy. Patří sem i německé Bor, studnice, léčivý pramen. A konečně v názvu keltského pěvce bard jsou vlastně ukryty všechny předchozí významy. Bar runa je tedy runou plození, zrození, skrývání a skrytosti. Bar-bar-bar znamená třikrát znovu-zrozený. Bar runa nám zjevuje zrození z,praskrytosti‘. Intonace je b-a-r.
L, Laf - Také lagu, laun runa, lagu – moře, laug - louh). Sem spadá mnoho německých slov tohoto kořene, jako Labe – občerstvení, Laub – listí, Lache – louže, Loch – otvor, díra, ale také Leben - život, Leber - játra, Liebe - láska, Luft – vzduch, Lohe - plápol. Znamená tedy život, životodárné světlo. Zákon, hluboký pohled do života. Laf runa je proto runou zasvěcení do vyššího života, runou zasvěcovací, ale také runou zkušeností a zkoušek. Patří sem jméno sudičky Budoucnosti Kala – tajemství, zahalení ale i překroucení. Intonace l-a-f .
M, Man - (něm. Mann = muž) Jméno ukazuje na samého Manna, syna germánského boha Tuista, který Manna zplodil sám ze sebe. Tato runa nás svým šepotem v nitru napomíná, abychom si uvědomili svou vlastní jiskru. Je runou dechu pravdy, moci a pozitivní síly muže, runou ducha, duše, těla probuzení, vlády, zániku duchovního zmrtvýchvstání, což ukazují i její tři, vzhůru směřující ramena. Je oním tajemným Amen, omen, om, které znamená božího člověka, a tím také osvícení. Intonace je m-a-n-n.
Y, Yr – Znamená německy Irr, Irrtum – blud, omyl. Rovněž sem patří Iris, bohyně duhy - duha, tedy přelud. Tato runa znamená omyl, bloudění, zmatek, šílenství, obrácení, popírání, zničení, převrat, pokušení, poblouznění v lásce. Je to pobloudilý člověk, stojící na hlavě. Je runou zbloudilé lásky, bolesti a rozkoše, radosti a žalu, smíchu a pláče. Intonace je i-r-r.
E, Eh – Je runou německého slova Ehe = manželství, související se staroněmeckým Ewe - zákon (přídavné jméno ewig = věčný). Je symbolem přirozené zákonitosti vztahů mezi mužem a ženou, dvěma, já‘, dvěma životy, které se spojily čistou láskou a splynuly v manželství a duševním i tělesným vzájemným přepólováním dosahují vyššího života. Eh runa je runou lásky. Intonace je e-e-e.
G, Gibor - Najdeme ji v německých slovech Gott (= bůh), Gabe (= dar), Gebor/Gibor (= dárce) a také ve známém řeckém geos – země. Je to runa hákového kříže, svastiky, ohně lásky, stálého plození a znovuzrozování. Giboraltar je oltář OTCE - Dárce Všehomíru. V této runě je obsažen kříž. Je tedy i runou ukřižování, sloučení dvou, Já‘, dvou sil, je runou vysoké runové moudrosti, harmonického chvění ve vesmíru, splynutí s Otcem, obrácení v sebe sama. Gibor – věčný v lidském srdci. Gibur - Arahari znamená: Člověče buď jedno s Bohem, nebo: Dej nám svou prasílu, duše Slunce Arahari. Intonace ga-go-gi-gu.
Přednes samotné runy, její energetické kvality, by mohl být přirovnán s tajemstvím skrytých pravých jmen, které se ve všech mytologiích i v projevech lidové slovesné tvořivosti vyskytují – od elfů, mágů a čarodějů, po zednáře a alchymisty. Toto velké tajemství má úzkou souvislost také se specifickým tělesným cvičením – zaujímání runových pozic. Každá runa představuje svým tvarem jeden z kanálů kosmické energie. Tím, že své tělo jako jistý druh média rekonfigurujeme do vodivé formy, vytvoříme cestu, řečiště, kanál nebo most pro přivedení jiného druhu energie. Znovu se napojíme z pramene vesmírné energie, uhasíme žízeň, kterou nedokážeme běžným všedním způsobem života nikdy zažehnat. Obnovíme svůj energetický potenciál. Přitom jednoduchost těchto tvarů nám umožňuje s nimi dobře pracovat. Techniky runových póz velmi dobře popisuje ve své knize Reinhard Florek (Kniha o runách: jak získat poznání a životní sílu z tajemných slov a znaků. Praha: EB, 2004). V principu jde o to, že celým tělem znázorníme tvar určité runy, doslova se onou runou staneme.
Jako příklad uvádím pózování runy Man (Mannaz), přičemž východiskem k provedení runy Man je runa Is (Isa). Vytvoříme ji tak, že se obličejem obrátíme k severu nebo východu a postavíme se do stoje spatného. Stojíme zpříma, v kříži lehce prohnutí, bradu zlehka přitáhneme, ruce připaženy, paty k sobě, špičky od sebe. Samotné provádění pozice je nenásilné. Poté třikrát zhluboka vdechneme. Cvičení této pozice zprostředkovává člověku duševní očistu a otevření k přijetí božských sil (božských runových proudů). Poté upažíme stranou nahoru, tak, že svým tělem vytvoříme podobu runy Man. Semknuté dlaně jsou obráceny nahoru. Za hlubokého dýchání si začneme zpívat m-m-m. Tón nasadíme potichu a zhluboka, pak tón zesilujeme až do nejvyšší tóniny a opět pomalu klesáme až k nejhlubšímu tónu. Doporučená délka cvičení za hlubokého dýchání je půl hodiny. Pokud pociťujeme silové vypětí v pažích příliš silně, odpočineme si zpětným zaujetím runové pozice Is. Cvičení je jistou kontemplací (soustředěnou meditací, kdy své tělo na éterných úrovních transformujeme v představovaný objekt, v našem případě runový znak) a přijímáním jemných magických sil. Při cvičení Man runy je možné použít i intonační formule: ma -- me -- mi -- mo – mu nebo také am -- em -- im -- om – um. Důležité je neopomenout ke konci cvičení odvést ze svého těla příliš silný příliv energií, které nám mohou být nepříjemné, a to tak, že v pozici Man runy zazpíváme m v nejvyšší tónině a pak klesáme až k nejnižšímu tónu. Přitom se koncentrujeme na myšlenku, že všechny vlny škodící duchu, duši i tělu se spojují s tónem kmitajícím v těle, procházejí tělem a při nejhlubším tónu odcházejí chodidly do země. Takto provedené cvičení může být také vhodnou přípravou před započetím výkladu runových karet či jiných výkladových systémů. (Florek, 2004)

Věštecká interpretace run
Runové karty obsahují 24 karet stejně jako je písmen Futharku . Toto orákulum používáme tak, že si vytáhneme jednu nebo více karet a pak pracujeme s jejich energií, buď meditací, nebo čtením a cvičením výkladu. Ke každé kartě je již zanesena možnost výkladu. Toto orákulum Vám bude užitečné, jen pokud se pokusíte rezonovat s energií, zakódovanou v jednotlivých znacích. Při čtení či výkladu je nezbytná meditační atmosféra, oproštění mysli od všedních problémů a to přesto, že radu, kterou se snažíme nazřít prostřednictvím karty, můžeme zacílit praktickým způsobem. Oddělení posvátného a profánního jen umělá hráz, vyvolaný dualitou vtělení ve hmotě, tedy i členění našeho mozku na intuitivní a pragmatickou polovinu. Přesto právě naladění našeho vědomí na jinou, změněnou, hladinu vědomí, nám umožní nazřít náš problém z jiné perspektivy. K tomuto přeladění mnohdy stačí uvolnění, chvilka ticha, zapálení svíčky či jiné narušení našich kognitivních stereotypů, prostě řečeno – oslavení podstaty života drobným rituálem. Čistý stůl ozdobený květinou, oblíbená barva hořící svíčky, vůně kadidla nebo jiné přírodní esence. Tyto přípravy není radno podceňovat, pomáhají nám naplnit náš životní prostor čerstvou energií. Je přece nad slunce jasné, že s jakým očekáváním, potažmo energií, kterou vyšleme spolu se svým dotazem do prostoru nestvořena, alternativní reality, zkrátka tam, kde vše je jasné a zřejmé, odpověď s tou samou energií si přitáhneme do své blízkosti, do našeho života. Po vytvoření vnějšího prostředí dojde částečně i k nalezení prostředí vnitřního. Důležité je vytvořit klidný, receptivní prostor s otevřeným srdcem, v němž můžeme prožít silnou rezonanci se svým bytostným Já a s Duchem.
Při práci s runovými kartami není třeba klást otázky. Většinou sama otázka čeká v podvědomí na energii vnější situace, aby se v pravý čas dala do pohybu z hloubky naší duše na povrch – na světlo bdělého vědomí. Vaše energie vás tedy přirozeně povede ke kartám, které nejlépe ukážou moudrost okamžiku. Pokud máte nějakou konkrétní otázku, soustřeďte se na ni a v duchu ji jasně formulujte, aniž byste se přitom uzavřeli jakékoli možné odpovědi. Většinou neočekáváme odpověď typu „ano“ či „ne“, ale nastínění jakéhosi algoritmu celé situace – tedy vedení, a to i případě, že se karta odkryje v negativní pozici –„vzhůru nohami“, jejíž výklad je opačný.
Pokud jste připraveni i vnitřně, zamíchejte karty a jednu, dvě nebo tři vyberte. Potom si vyberte kartu, která s vámi nejvíce rezonuje, která vás přitahuje, a porovnejte doporučovaný výklad karty s vaší otázkou a komplexní situací. Nebojte se rady vaší intuice, která jako tenký hlásek hovoří z vašeho nitra. Pozornost věnujte slovům nebo výrazům, které ve vás rozhýbají vody vaší duše, podvědomí, vyvolají vzpomínky, city. Nejjednodušší m způsobem práce s kartami je vytáhnout po zamíchání jednu, jako například radu do nového dne. Meditujte či jen přižijte nějaký čas ve stavu otevřeného vědomí ve společnosti této karty. Vyvarujte se přílišné horlivosti, protože chtění se vztahuje k naší první pozornosti, zacílené na hmotné nebo jinak řečeno „zvnějšnělé“ formy energie. Pravý význam karty by vám mohl zůstat utajen. Jistě není tajemstvím, že v mnoha kulturních mytologických systémech volbu karet, následné vedení a získávání vize je úlohou určité formy Elementálů neboli přírodních bytostí nebo také Ducha či Anděla, jako je to mu v případě Crowleyho tarotu. Důležitá je také trpělivost, protože vězte, že poučení, které vám mají runové karty přinést, může být odryto až později, během snu, náhlého vzhledu, vize, obrazu či pocitu.
Výkladové systémy, týkající se konkrétně práce s kartami, nabízejí mnoho možností. Obecně lze začít tím, že karty zamícháme a polovinu karet obrátíme dolní části vzhůru a baliček znovu dobře promícháme – při tom myslíme na naši otázku. Při zdánlivě jednoduché manipulace se mohou objevit skutečně závažná sdělení, které k nám přinese jakoby náhoda. Jsou to karty s vlastním životem, tedy ty, co vypadnou s balíčku nebo se přichytí k jiné kartě. Těmto kartám je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Dále můžeme rozložit karty vedle sebe a vytahovat ty, které na nás jakoby promlouvají nebo můžeme pracovat tak, že podržíme balíček v levé ruce, sejmeme dvakrát směrem doleva a vytvoříme tři hromádky. Potom balíček znovu posbíráme zprava doleva, takže bude nahoře hromádka, která byla před tím vespod. Pak vykládáme kartu, která je vždy navrchu.
Brigitin kříž: karty jsou vyloženy ve tvaru starého keltského kříže sv. Brigity, určeného k festivalu Imbole. Tento festival se odehrával 1. Února, přičemž se kříž ze slámy nebo rákosu věšel ke krbu, aby přinesl štěstí domovu. Karty jsou rozdány lícem dolů. Přičemž s každou další kartou získáváme jasnější vhled, který umožňuje najít střed/srdce problému či situace.
Pentagram: starý symbol síly, ochrany, léčení a celistvosti. Například druidská nauka ho používá k označení člověka, coby pátého elementu - karty, přičemž předcházející čtyři karty jsou označením základních elementů vody (oheň/intuice, voda/emoce, vzduch/myšlení, země/tělo, hmat, pátý element - člověk/duch).
První pozice: Vnitřní plamen: odhaluje intuici v našem životě, jak si stojí a jak ji dále rozvíjet.
Druhá pozice: Vnitřní pramen: odhaluje naši citovost, ukazuje jak emoce rozvíjet správný směrem.
Třetí pozice: Meč: hovoří o pozice rozumu v tvém životě, odhaluje slabá místa intelektu a vnější vměšování, radí, jak ho co nejlépe užívat.
Čtvrtá pozice: Kámen: hovoří o hmotě - těle, smyslech, zdraví, materiálním zázemí.
Pátá pozice: Duch: doplňuje, integruje a harmonizuje předcházející pozice-elementy v jediný, oživuje náš střed dary, radami, správnými vnuknutími.

Airmidin plášť: Podle legendy byl léčitel Miach, zavražděný svým žárlivým otcem Diacechtem, bohem léčitelství, uložen do země, následující jaro na jeho hrobě vyrostli 365 bylin ve tvaru těla. Miahova sestra Airmid pochopila, že se jedná o léky na stejný počet nemocí lidského těla, byliny posbírala do svého pláště, aby mohla tuto moudrost uchovat, ale Diacecht tyto rostliny rozfoukal do čtyř světových stran. Od té doby se snažila nejen Airmid, ale i všichni další bylináři a duchovně hledající lidé znovu objevit léčivou sílu bylin, a další tajemné vědomosti o skrytých duchovních silách přírody.
Pozice první karty: Místo základů: u nohou, vypovídá o základech, kořenech života nebo situace, na kterou hledáme odpověď.
Pozice druhé karty: Místo tvoření: na genitáliích, odhaluje tvořivou sílu, která právě teď působí v tvém životě.
Pozice třetí karty: Místo srdce: na srdci, odpovídá o emocích, které se v současné době odehrávají v tvém nitru.
Pozice čtvrté karty: Místo vize: na čele, ukazuje vize a cíle, podílející se na přítomné situaci.
Po výkladu karet na těch čtyřech pozicích, týkajících se současnosti, žádáme o vhled či nápovědu prostřednictvím tažení dalších dvou karet – otázka zní: jak učinit posuny ve vnějším/hmotném a vnitřním/duševním. Tyto dvě karty se umísťují po obou stranách středové osy.
Pozice páté karty: Místo práce na vnitřní úrovni: na levé paži, radí jaké změny učinit v oblasti myšlení a citů, aby ses posunul dále na své cestě.
Pozice šesté karty: Místo práce na vnější úrovni: na pravé paži, radí jako kroky učinit k posunu ve hmotném světě.
Kotlík bohyně Ceridwen: Velká mateřská bohyně Ceridwen vaří ve svém kotli nápoj moudrosti, božského nadání a básnictví, může se zjevovat v podobách staré či mladé ženy. Obecně je všem těmto kouzelným kotlům společné, že ve spojení s živly - ohněm a vodou - napomáhají životním a život udržujícím procesům. Připomínají léčivý pramen Diacechta (Diana Céchta), prakotel, jímž je klín mateřské bohyně, z něhož život vychází.
Pozice první: Mořská pěna: ukazuje souvislosti nebo příležitosti, kterou jsou na dosah ruky.
Pozice druhá: Sporýš: odhaluje kde je energie ve vztahu k situaci zablokována.
Pozice třetí: Jeřabina: radí, jak docílit pocitu bezpečí v dané situaci.
Pozice čtvrtá: Orsej jarní: naznačuje cestu, kudy k nám přijde radost.
Pozice pátá: Byliny: přivádí k možnosti transformace danou situací.
Existuje opravdu velmi mnoho způsobů, jak s runovými znaky pracovat. Artefakty, nesoucími tyto znaky, podléhají divinačním metodám výkladu run. Mezi ty nezákladnější způsoby patří:
Odinova runa: Vlož runy do plátěného pytlíku a promíchej. Sáhni dovnitř a vytáhni jednu z nich. Dávej pozor, abys kartu s runou nepřevracel jinak, než byla tažena. Runa odhaluje tvoji nynější situaci, nebo je základní odpovědí na tvůj dotaz.
Tři rozprostřené runy: Vlož runy do pytlíku. Vytáhni z něj tři runy a polož je do řady před sebe. Postupuj zleva doprava. První runa: tvá přítomnost. Druhá runa: Výzva, stojící před tebou Třetí runa: nejlepší možný výsledek.
Runový kříž: Vlož runy do pytlíku. Vytáhni šest run a umísti je v tomto sledu: První runa je uprostřed a je oblastí tvé práce. Prezentuje přítomnost. Druhá runa je po pravé straně od první. Reprezentuje minulost. Třetí runa je nalevo od první. Reprezentuje budoucnost. Čtvrtá runa je dole pod první. Tato runa odhaluje základ celé situace. Pátá runa je nahoře nad první. Tato runa znamená výzvu, stojící před tebou. Šestá runa je nahoře nad pátou. Znamenává nejlepší možný výsledek.
Tři odhalené životy: Tato divinace je nejdůležitější pro odhalení smyslu inkarnací. Užívá se pěti tažených run v následujícím pořadí. První runa je na pravé straně. Vyjadřuje podmínky tvého zrození a dětství. Druhá runa je nalevo od první. Reprezentuje přítomnost. Třetí runa je nalevo od druhé. Je tvou budoucností v tomto životě. Čtvrtá runa se umístí pod druhou runu. Zaznamenává minulé vtělení. Pátá jde nad druhou runu. Je tvou budoucí inkarnací. Ze vzájemného postavení run vyplývá, co musíš získat z každé inkarnace.
Způsobů, jak rozumět skrytým sdělením runy, je mnoho. Smysl tohoto porozumění upívá kdesi za hranicemi časoprostorového kontinua, proto není v možnostech tohoto krátkého článku ‚otevřít obzory‘ někam, kam je zpočátku těžké hledět třeba i krátký okamžik. Nechť je vám tedy alespoň toto skromné minimum k užitku. Samotné porozumění je jen na nás, prohlubuje se každou kartou, kterou otočíme v dlani s pohledem upřeným do dálky, do hloubi vesmíru i našeho nitra. Neboť vezme, že co je nahoře, je i dole.

Obrazová příloha:
obálka Proměny/květen 2009 - autorkou návrhu Michaela Mach, grafický design: Gabriela Hánová
Michaela Mach, Elfí paní, suchá jehla kombinovaná s počítačovou grafikou, 2009
Michaela Mach, Paní luny, suchá jehla kombinovaná s počítačovou grafikou, 2009


Literatura:
DUANE, C. Runy. Praha: Volvox globator, 1998.
ENOKSEN, L. M. Runy: dějiny, dešifrace, výklad. Praha: BB/art, 2003.
FLOREK, R. Kniha o runách: jak získat poznání a životní sílu z tajemných slov a znaků. Praha: Eva Babická, 2004.
MOUNTFORT, P. R. Nordické runy: pochopení, používání a interpretace starověkého vikingského věšteckého systému. Tenno, 2005
SAINT-GERMAIN, J. Vykládáme z ruky podle run : hledejte runy na své dlani! Praha: Železný, 2002.